Městská ekologická naučná stezka – stanoviště č. 14
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Města bez stromů jsou města bez ročních období.
Anonymus |
Vrby milují lokality, které jsou bohaté na živiny a v blízkosti podzemních vod, tzn; že byly vysázeny zpravidla na březích potoků, řek a jezer. Vrby jsou dřeviny lužních krajů střední Evropy a tím patří k jedněm z nejstarších druhů kulturních stromů.
Ořezáváním vrb bylo vedle získávání materiálu na pletení dosaženo toho, že na rozdíl od jiných stromů mohly být jejich koruny pravidelně zkracovány, což bylo ze strany zemědělství velmi vítáno. Možnosti využití vrb pro člověka byly téměř neomezené.
Ekologický význam vrb
Vrby, jakož i jiné druhy stromů, představují pro mnoho druhů živočichů prostředí nutné k životu (Habitat). Vrba přitom patří k druhům stromů nejbohatších na hmyz ve střední Evropě – žije na ní ca. 183 druhů zvířat. To platí pro části stromu, jako jsou kmen, pruty, špička výhonku, listový pupen nebo list. Především když stromy nestojí přímo na ulicích a cestách, nýbrž na volných pláních, u potoka nebo na louce, jsou navštěvovány leckterými ptáky jako jsou např. sýkorka lužní, rehek zahradní, lejsek šedý. V dutinách měkkého dřeva kmenu starých vrb nacházíme netopýry, kterým tyto dutiny slouží jako úkryt, ale také jako možnost hnízdění. Myši, plch velký, kuna a tchoř jsou rovněž v dutinách stromů doma.
Ohrožení stavů vrb
| - | člověkem |
| Mnoho stromů bylo v posledních desetiletích odstraněno, jelikož již nejsou hospodářsky zajímavé. Téměř stejně ničivě se projevuje opomenutí péče o tyto stromy, jelikož jejich koruny neunesou narůstající váhu a lámou se. Regulační úpravy toků, silnic a vedení znamenají pro stromy rovněž ohrožení. Přeměny luk na ornou půdu drenážemi, přeorávání kořenů a jednostranné poškozování korun stromů kvůli poskytnutí stínu jsou další důvody jejich ohrožení. V poslední době nacházíme bohužel stále častěji škody na některých stromech na „Kirchsteigu“ způsobené vandalismem. | |
| - | zvířaty a houbami |
| Především koně na sousedních pastvinách ničí stromy ožíráním kůry. Pečovatelsky zanedbané stromy, v první řadě vrba bílá, se stávají obětí bakteriálního onemocnění (Erwinia salicis). |
Kulturně historický význam vrb pro město Weiden
Pro naše město má vrba jako strom v erbu zcela zvláštní význam. Proto je velmi potěšitelné, že městské správa a její zahradnictví se již po léta stará o odbornou péči starých stromů a tím o jejich zachovaní. Nové vysazování vrbových alejí v posledních letech ukázalo, že náš erbový strom může být občanům prezentován jako specifika města Weidenu.
K čemu dříve potřebovali lidé vrby?
| Možnosti využití: | |
| - | stromů: |
| ochrana proti slunci, větru a dešti pro skot na pastvinách. | |
| Zpevnění břehů řek a potoků značnou spletí kořenů. | |
| Snášenlivost kořenů oproti občasným záplavám ponechává možnost osázení na říčních luzích. | |
| - | proutí nebo prutů: |
| v příhradových stavbách domů jako „podružná příčka ve sdružené zdi. Na vrbové pruty byla nanesena jílovitá půda a řezanka ze dřeva. | |
| Proutěné ploty pro zvířata a zahrady jako ohrazení. | |
| Jako palivové dříví jak na zapalování, tak i jako dřevo do ohně. | |
Na výrobu košíků. Vrba bílá byla používána pro hrubé pletařské práce, jako např. košíky na brambory. Pruty vrby křehké byly zpracovávány pro svou vyšší elasticitu na výrobu všech druhů předmětů denní potřeby jako např. košíky, dětské kolébky a kočárky, židle, křesla ale také jako koše na střelivo ve vojenství. |
|
Na výrobu jemnějšího proutěného zboží, tzv. bílého proutěného zboží, se sloupaly z proutí jeden až dvouleté výhonky. Násady na pracovní nářadí (lopata, hrábě, vidle apod.) byly často zhotovovány rovněž z vrby, jelikož se její dřevo vyznačovalo malou váhou, lehkým zpracováním, tvárností a příjemnou schopností sání při práci vyvolávající pocení.
Užití nalezlo toto měkké dřevo také na výrobu ojnic pro koňské povozy v zemědělství a u armády, jako stojany na sušení sena a jako tyčky pro fazolové rostliny. Již od středověku bylo především v Holandsku běžné užívání ponorných rohoží při stavbě hrází. Obrovské rohože z měkkého dřeva vrbového proutí byly zatíženy kameny, takže klesly ke dnu a tím byl vytvářen fundament hráze. Pro ochranu pobřeží se vrbové dřevo používá dodnes.
Vrbové listí je až do dnešních dnů oblíbeným zeleným krmivem pro skot, zajíce a králíky.
Také jako léčivá bylina slouží vrba již od pradávna člověku: její kůra obsahuje salicyl alkohol. Hippokratés doporučoval již před 2.400 lety vrbovou kůru proti revmatismu.
Renate Löw, Simone Schaller
Shrnutí:
Vrba, strom v erbu města Weidenu, byla vysazována zde na cestě „Kirchsteig“ na přelomu posledního století jako průvodní alej pro návštěvníky kostela na cestě od obce Tröglersricht na východ města. Odtud pochází také její pojmenování „Kirchsteig“ (cesta ke kostelu). V dřívějších letech měly stromy především hospodářský význam. Ořezáváním koruny těchto rychle vyrážejících stromů se získávalo pravidelně proutí, které nacházelo mnohostranné využití (košíkářství). Staré stromy vrby mají vysokou ekologickou hodnotu. Vedle ptáků (sýkorky) a netopýrů, kteří jsou všichni ve střední Evropě existenčně ohroženy, žije ve a na stromech dalších více než 100 druhů živočichů, hub, mechů etc. Dnes jsou stavy vrb především jejich chybným využíváním, respektive chybějící pravidelnou nutnou péčí (ořezávání korun) silně ohroženy.
| Stanoviště zpět | Ekologická naučná stezka městem | příští stanoviště |
